HISTORIE KLUBU

text převzatý z knihy 90 let fotbalu v Litomyšli
text: Zdeněk Vandas
fotografie: oddílový archív - různí autoři

1910 - 1918

Sportovní klub Litomyšl byl založen 31. října 1910, ustavující schůze se konala v zadním lokále restaurace Smetanova domu. Zahajovací přednášku o sportu měl rada MUDr. František Lašek.
První hřiště bylo na strništi "U Prokopa", pak se činnost přesunula na panskou louku u Nedošína. Dále se nějaký čas hrálo v dnešní zahradě sokolovny a poté na Krausově poli ve Fügnerově čtvrti.

1919 - 1932

V létě roku 1919 bylo SK Litomyšl přiděleno pěkné prostranství pod nádražím. Zde bylo vytyčeno nové hřiště, na němž se první zápas hrál 29. srpna 1919, kdy Litomyšl podlehla Vysokému Mýtu 0:5.

1933 - 1940

Na hřišti SK u nádraží bylo v roce 1933 dokončeno oplocení. Mužstvo hrálo až dosud převážně III. třídu, v sezoně 1933 - 1934 vyhrálo kvalifikační turnaj a postoupilo. V dalších sezonách se hrála nadále II. třída, až na jaře 1939 Litomyšl postoupila do I. B.

1955 - 1960

V roce 1955 skončilo mužstvo ve středu tabulky, ale rok 1956 znamenal postup do I. A třídy, která se hrála se dvanácti účastníky, ale tříkolově. Významným dnem pro místní fotbal byl 9. květen, kdy přijel na exhibici ligový Hradec Králové v kompletním složení a s trenérem Ludlem. Po dramatickém boji Litomyšl prohrála pouze 4:6.
V sezoně 1958 - 1959 přišel sestup do I. B třídy, v dalším ročníku byla Litomyšl osmá. V souvislosti s územní reorganizací, připadla Litomyšl do okresu Svitavy i z hlediska sportovního.
17. červenec 1960 byl posledním dnem činnosti na hřišti u nádraží. V posledním zápase zde porazila Litomyšl Vítějeves 12:1.

1960 - 1969

Od podzimu 1960 se hrálo na tréninkovém hřišti nového stadionu. Okresní přebor Svitavska nabídl nové soupeře až z Hané. Na podzim 1961 byl otevřen hlavní trávník a Litomyšl na úvod porazila Radiměř 8:3. Sezona 1961 - 1962 přinesla 3. místo, za Březovou a Jevíčkem, až v ročníku 1962 - 1963 se podařilo postoupit do I. B třídy

1970 - 1979

Období bojů v I. B třídě, Litomyšl získala posily z vojny (Šaroun, Rozlívka, Kusý, Němec, Portlík, Hudeček) i z dorostu (F. Dvořák). Hned se bojovalo o postup, nakonec se radovala Moravská Třebová, Litomyšl skončila třetí.
V příští sezoně byli do družstva přeřazeni dorostenci J. Coufal a Vl. Karal, kteří nakonec museli pomáhat k záchraně - skončili jsme totiž jedenáctí.

Ročník 1974 - 1975 přinesl 4. místo a událost prvořadého významu. Nový předseda Ing. Jaroslav Kudrna, člen výboru ČSF, zajistil na 2. květen 1975 start kompletních ligových Bohemians. Před návštěvou 1300 diváku Litomyšl prohrává 0:6.

Sezona 1975 - 1976 byla postupová, na jejím začátku jsme sice přišli o Šarouna, kterého si trenér Musil vytáhl do Bohemians, ale mužstvo si vedlo výborně. Na jaře už i se Šarounem tým dotáhl snažení až do krásného konce a s tříbodovým náskokem soutěž vyhrál. Událostí sezony byl však start Litomyšle na Bohemians pod reflektory 6. listopadu 1975. Výsledek byl 8:1, ale mužstvo podalo i tak velmi dobrý výkon - sestava: Kubíček - J. Kroulík, Foff, Chadima, Kubeš - Pala, R. Kroulík, Coufal, B. Kroulík - Rozlívka, F. Dvořák (Vodehnal, Vl. Hanus, Vl. Krátký, Janoušek).

1976 - 1979 - tři ročníky I. A třídy v nichž se Litomyšl mezi lepší společností zabydlovala, ale šla v tabulce stále výš - 12., 11. a 8. místo. Nutno říci, že soutěž měla podstatně vyšší úroveň, než nyní - stačí jmenovat některé tehdejší účastníky: Hlinsko, Letohrad, Ústí, Svitavy, Havlíčkův Brod. V ročníku 1978-1979 se už Litomyšl zařadila do solidního středu.
Dalším významným dnem v tomto období byl 11. říjen 1978, kdy si naše mužstvo zahrálo na Letné proti ligové Spartě, výsledek 5:0. 

1980 - 1989

Ročník 1981-1982 přinesl řadu přestupů. Odešel brankář Janecký do Dolního Újezda, přišel Šplíchal z Čisté, Štyndl ze Sebranic a útočník Štoudek z Poličky. Podzimní 7. místo vylepšilo jaro a výhrou v posledním kole nad rušící se Duklou Žamberk jsme se dostali na 4. místo. Rok 1981 byl významný z hlediska založení kategorie elévů. Vedli je V. Jílek, J. Kubeš, L. Flodr, V. Vodehnal, B. Kroulík a zde je možno hledat pozdější úspěchy žáků a dorostu. Začali tu růst tehdejší "špunti" Kroupa, Kubeš, Truhlář, Cekl, Novotný, Jílek, Svoboda, Jiříčkové a další. 

Sezona 1982-1983 se skutečně povedla, přezimovali jsme v čele lepším poměrem branek, před druhým Letohradem. Na jaře jsme získali na čele I. A třídy náskok, který se podařilo udržet až do posledního kola s Vamberkem. Vyhráli jsme 5:1, na hřišti hrála litomyšlská dechovka a postup jelo mužstvo oslavit na chatu do Poříčí.
Krajský přebor se hrál ve dvou skupinách po 12 účastnících, po podzimu mužstvo obsazovalo 9. místo. Na jaře přišel trenér Dvorský a po kvalitní zimní přípravě dosáhlo na konečné 6. místo.
V sezoně 1984-1985 došlo k další reorganizaci soutěží a po konečném umístění na 10. místě následoval sestup do I.A třídy.

1990 - 1999

90. léta byla ve znamení odchodů a příchodů jak hráčů, tak i trenérů. V každé sezoně byl jiný trenér a někdy i dva. V té době se také hodně rozmohlo krátkodobé hostování, výčet všech hráčů, kteří prošli naším mužstvem, by vydal na dlouhý seznam. Úspěšná sezona byla 1995-1996, kdy se postoupilo do oblastního přeboru, vítězná sestava v posledním utkání: Veselý - A. Zvěřina, Kárník, Ryba (Ropek), Jelínek - Truhlář (Novotný), Svoboda, Benko, Coufal - Fric (Klejch), P. Zvěřina.

Následující sezona 1996-1997 byla také úspěšná, pod vedením trenéra Václava Kárníka jsme dosáhli historického úspěchu. Po závěrečné výhře v Úpici 1:0 (Svoboda) jsme obsadili krásné 3.místo. 

V sezoně 1997-1998 jsme obhájili třetí příčku z loňské sezony. Za zmínku také stojí velký úspěch v žákovské kategorii. O postup hráli starší žáci poslední zápas s druhou Chocní. Choceň sice vedla poločas 0:1, hned po přestávce však Zdeněk Horníček vyrovnal na 1:1 a tento výsledek zajišťoval postup do oblastního přeboru. Trenér Portlík s vedoucími Halvou a Kovářem měli šťastnou ruku při výběru sestavy: Šedivý - Hospůdka, Bican, Radimecký, Sýkora - Kalánek, Portlík, Klusoň - Hajzler, J. Horníček, Z. Horníček (Štěpán, Pavlák). Mladší žáci skončili na pěkném třetím místě, trenérem byl Ivan Čech.

Slovo závěrem

Nezbývá než poděkovat všem, kdož se o rozvoj fotbalu v Litomyšli zasloužili, hráčům, trenérům, vedoucím, funkcionářům, divákům a v neposlední řadě i sponzorům.
S úctou vzpomínáme předchozích generací, které se během těch let tolikrát vyměnily. Přejeme těm novým, mladým, ještě více fotbalových úspěchů v litomyšlském dresu, než dosáhli jejich předchůdci. Z hlediska hráčů nemusíme mít o další osudy fotbalu v našem krásném městě obavy, případné obavy by mohly být jiného rázu. Pro současný fotbal v Litomyšli bije nyní jen málo srdcí. Chybí činovníci, vedoučí družstev, trenéři a to hlavně z řad bývalých hráčů. Je pravdou, že dnes má většina jiné - své - starosti. Dík za podporu městu, firmám, organizacím, společnostem. Věříme, že tato přízeň bude ještě větší. Chceme-li dělat fotbal alespoň na stávající (a rádi bychom na vyšší) úrovni, bude nezbytná. Za to předem děkujeme a přejeme všem hodně dalších úspěchů.